zákon o účetnictvíZákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. je základním právním předpisem pro každou účetní. Od roku 2014 začaly díky novele tohoto zákona platit změny, o kterých si v dnešním článku řekneme něco více. Také se ale zaměříme na zákon jako na celek a na to, co vše tato právní legislativa obsahuje. Zákon tvoří celkem sedm podrobných částí.

Jedná se o obecná ustanovení, rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy. Dále je v něm upravena účetní závěrka, způsoby oceňování majetku, inventarizace majetku a závazků nebo úschova účetních záznamů. V obecných ustanoveních jsou vymezeny účetní jednotky a předmět účetnictví. Najdete zde také informace o účetním období a o době, po kterou je nutné účetnictví vést. Na jeho vedení se dále stanovují určité specifické požadavky, které jsou rovněž vymezeny v tomto zákoně.

Zákon o účetnictví - základní právní předpis pro všechny účetní

Zákon dále hovoří o rozsahu vedení účetnictví, které jsou účetní povinné vést vždy v plném rozsahu, pokud nespadají do výjimek. V zákoně jsou přesně vymezeny subjekty, kterým je umožněno vést účetnictví zjednodušeně. Účetní doklady, které jednotky vystavují, musí také splňovat určité náležitosti. Jedná se například o náležité označení, obsah účetního případu, částku nebo o okamžik vyhotovení a uskutečnění. Neměl by chybět ani podpisový záznam.

V zákoně o účetnictví je také uvedeno, jakým způsobem se mají provádět účetní zápisy, co to jsou účetní knihy, jaké se používají a jak se do nich zapisuje. Definuje se zde zjednodušený rozsah účetnictví a směrná účtová osnova spolu s účetním rozvrhem.

Vybrané změny v zákoně o účetnictví od 1.1.2014

Novela zákona o účetnictví postihla především typy účetních jednotek. Konkrétně se jedná o jednotky bez právní subjektivity, kterým vymezila odpovědnost. Mnoho změn se do tohoto zákona promítlo v důsledku nového občanského zákoníku. Ten postihl nejen samotný zákon o účetnictví, ale především vyhlášky a České účetní standardy.

První výraznou změnou je vymezení osob, na které se vztahuje zákon o účetnictví. Od roku 2014 se rozšířil okruh účetních jednotek, který nově zahrnuje také svěřenecké fondy založené podle občanského zákoníku, fondy penzijních společností, investiční fondy bez právní osobnosti (dříve subjektivity) nebo ty, pro které vedení účetnictví stanoví zvláštní právní předpis. Tyto změny jsou následně rozvedeny i v dalších paragrafech zákona, které vymezují způsob vedení účetnictví.

Zajištění informací k účetní závěrce od roku 2014

I tato oblast v roce 2014 zaznamenala výrazné změny. Například došlo k rozšíření zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky k vyhotovení výroční zprávě. Účetní závěrku nově má povinnost vytvořit i svěřenecký fond dle nového občanského zákoníku. Ve specifických případech musí být ověřena auditorem.

V novém občanském zákoníku byla ukotvena tzv. zásada „superficies solo cedit“. Tato zásada se promítá do odepisování majetku. Pokud je součástí pozemku stavba, zachovává se rozdílný přístup k odepisování jeho součástí. Stavba tak bude odepisována v souladu s účetní metodou, kterou stanoví prováděcí vyhláška. Pozemek se bude odepisovat nadále účetně.

Změny vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Tyto změny úzce souvisejí i se změnami v zákoně o účetnictví. Jedná se o různé změny v názvosloví, dále je doplněna definice pozemku nebo jiného dlouhodobého hmotného majetku. Změny se zde dotýkají také rezervních fondů, které již obchodní společnosti díky novému zákonu o obchodních korporacích nemají povinnost vytvářet. Všechny fondy, o kterých se ve vyhlášce hovoří, se nyní označují jedním společným názvem, a to jako fondy ze zisku. Dochází také ke změnám definic technického zhodnocení.

Změny v zákoně o účetnictví od 1.1.2014 jsou velmi důležité a rozhodně doporučujeme je nepodceňovat a zamyslet se nad tím, zda se náhodou netýkají i vás.