rozvahaRozvaha je jedním ze základních účetních výkazů, který se využívá při účetní závěrce. Ve starších literatuře se můžete setkat také s označením bilance. Jedná se o finanční výkaz, který podává informace o majetku v podniku a zdrojích jeho krytí. Majetek podniku se označuje jako aktiva a zdroje krytí jako pasiva. Rozvaha je finančním vyjádřením a zpravidla se váže k určitému datu (nejen však k datu účetní závěrky).

Rozvaha zobrazuje stavové veličiny, které platí pouze k určitému okamžiku. Aby byla rozvaha sestavena správně, musí splňovat tzv. základní bilanční rovnici. Ta uvádí, že součet aktiv na jedné straně se musí rovnat součtu pasiv na straně druhé. Rozvaha by měla obsahovat všechny aktivní a pasivní účty z účtové osnovy, na kterých jsou nějaké zůstatky. Její obsah, rozsah a formu určují účetní standardy, na základě nichž se rozvaha také sestavuje a dle kterých se vede i celé účetnictví.

Základní struktura rozvahy

V této části článku se spolu podíváme na strukturu účetní rozvahy. Mezi aktiva patří dlouhodobý majetek, který se dále dělí na hmotný, nehmotný a finanční. Pod něj se uvádí oběžný majetek (zásoby, pohledávky, časové rozlišení a dohadné účty aktivní, peněžní prostředky).

Na straně pasiv se jedná se o vlastní a cizí zdroje krytí. Mezi ty vlastní patří základní kapitál složený na začátku nebo v průběhu podnikání, dále o fondy tvořené ze zisku nebo o nevyplacený výsledek hospodaření z minulých let či o výsledek z období, za které se rozvaha sestavuje. Cizí zdroje představují například rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, dohadné účty pasivní a pasivní časové rozlišení.

Typy rozvahy

Rozvaha se sestavuje k celé řadě příležitostí a podle toho se také označuje. Můžeme se setkat s rozvahou řádnou, která je povinná a sestavuje se k datu účetní závěrky. Druhým typem je mimořádná rozvaha (sestavovaná při mimořádných událostech nebo na požádání). Řadí se k ní například likvidační rozvaha, která se sestavuje před vstupem podniku do likvidace. Další rozvahou je počáteční na počátku podnikání či účetního období, konečná - na jeho konci nebo mezitimní - během roku. Při vzniku podniku se sestavuje zahajovací rozvaha a pro potřeby finanční analýzy se můžeme setkat také s rozvahou srovnávací (ta se využívá pro porovnání například s jinými subjekty).

Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu a rozvaha v plném rozsahu

V praxi se dále můžete setkat s pojmem rozvaha ve zjednodušeném rozsahu nebo také ve zkráceném rozsahu. Jedná se o rozvahu stručnější než v případě plného rozsahu. Nemusí totiž být ověřena ze zákona auditorem. Jednotlivé skupiny aktiv a pasiv zde nejsou nijak podrobně rozdělené a není tak obsáhlá. Jestliže si nejste jisti, jak má vaše rozvaha vypadat, určitě se o tom poraďte se svou účetní nebo s daňovým poradcem. Sami si ji zvládnete snadno sestavit díky vzorům, které lehce stáhnete na internetu.

Má účetní rozvaha nějaké nedostatky?

Jako jeden z jejích nedostatků můžeme vnímat, že se jedná o statický výkaz, který vykazuje veličiny jen k určitému datu. Druhý den po sestavení rozvahy tedy může být něco už jinak. Dejte si pozor, že se dává do souvislosti s výkazem zisků a ztrát a oba tedy musí vykazovat stejný zisk či ztrátu. Jestliže se vaše výsledky rozcházejí, pravděpodobně jste se někde při výpočtu dopustili chyby.

Rozvaha nepracuje se zhodnocením aktiv a nemohou v ní být zachyceny položky, které mají jinou vnitřní než finanční hodnotu. Některé položky se oceňují pouze odhadem, jelikož neznáme jejich pořizovací cenu. V rozvaze také nevidíte žádné velké investice do technologií nebo i do dalších oblastí. Její nedostatky však řeší další výkazy, které je nutné k datu účetní závěrky sestavovat a na něž se zaměříme v dalších článcích.